Java Micro Edition (JME): Java v mobilních aplikacích
největší český portál o programování v JME
Domů > Specifika mobilních aplikací

Specifika mobilních aplikací

Publikováno 19. 09. 2010, napsal Jakub Pavlík, bez komentářů

Mobilní aplikace se od těch počítačových poměrně liší. Je to dáno vlastnostmi zařízení, na kterém jsou spouštěny a způsobem jeho použití. Mobilní telefon je ideální prostředek pro počítání úloh na jakémkoli místě v kteroukoli dobu. Není vhodný pro rozsáhlé zpracování dat, jako je například účetnictví. Mobilní telefon najde své využití u drobných úloh v reálném čase jako je objednání lístků do kina, připomenutí významných událostí nebo získaní aktuálních informací z burzy. Mobilní telefon je zejména komunikační nástroj. Velice populárními aplikacemi jsou také hry. V roce 2007 bylo 20% všech videoher pro mobilní telefony [2]. Další používané aplikace pro mobilní telefony jsou různé kalendáře, mobilní ERP, textové editory spojené s posíláním zpráv, služby určené pro nakupování, multimediální aplikace nebo informační služby.

Výhody mobilního telefonu, na rozdíl od počítače, jsou větší mobilita, jednoduchost používání, nižší cena a větší možnosti konektivity. Tyto výhody jsou však vykoupeny specifickými vlastnostmi. Nižší cena hardware a mobilita znamená také výrazně menší výpočetní výkon. Proto vysoce výpočetně náročné aplikace nejsou vhodné pro mobilní zařízení. A i u méně náročných aplikací je potřeba klást důraz na optimalizaci výpočetních prostředků.

Další odlišností od počítače je malý display, který má dosud zpravidla větší rozměry na výšku než na šířku. Na obrazovku se tak vejde jen několik jednoduchých grafických či textových prvků. Při tvorbě uživatelského rozhraní je potřeba aplikaci co nejvíce zjednodušit. Ponechat jen významné prvky, zkrátit texty na minimum tak, aby měly vypovídající hodnotu pro uživatele a nezhoršila se tak použitelnost aplikace. Mobilní telefony mají také omezené ovládání, neposkytují plnou klávesnici, a pokud ano, psaní na ní není příliš pohodlné. Mobilní aplikace by tak měly požadovat co nejméně textových vstupů a ovládání aplikace by se mělo zjednodušit jen na nejdůležitější minimum. Taktéž rozšiřující vedlejší funkce aplikace by se měly co nejvíce omezit a nekomplikovat přímočaré dosažení hlavní funkce.

Jelikož se mobilní aplikace mnohem hůře ovládají než klasické desktopové, měl by být kladen také důraz na dobrou navigaci aplikace. Každá aplikace by měla mít dobře dostupnou volbu, která ji ukončí. Při přechodu na novou obrazovku aplikace by pak mělo být vždy k dispozici tlačítko zpět, které vrátí uživatele do předchozího stavu. Aplikace může být také kdykoli znenadání přerušena nebo vypnuta, proto by měla umět průběžně ukládat svůj stav.

Na trhu jsou stovky druhů telefonů. Pokud je požadavek naprogramovat aplikaci co nejuniverzálněji tak, aby nebylo nutno programovat pro každý typ telefonu speciální verzi, mělo by být vše realizováno co nejobecněji. Vždy to nelze splnit, například aplikace využívající technologii Bluetooth nepůjde provozovat na telefonech, které ho nepodporují. Lze ale například rozložení GUI prvků na obrazovce umisťovat relativně.

Poznámka: Kapitola 1.3.3, BP.

Další zajímavé příspěvky:

Štítky: , , , , ,